Klokani jsou roztomilá atraktivní zvířata, schopná spásat trávu podobně jako ovce. S tím rozdílem, že ji při pasení neponičí. Proto počet jejich chovatelů u nás roste. Chov klokana však není pro každého a má svá specifika.
Obvykle je chován klokan Benettův (klokan rudokrký). Potřebuje velký ohraničený prostor na běhání a pasení. Pozemek musí být kvalitně oplocený a zajištěný proti podhrabání, protože v tom jsou opravdu dobří. Není pro ně problém přizpůsobit se chladnějšímu klimatu, čemuž napomáhá jejich hustá zimní srst. Mají rádi i sníh a stačí jim přístřešek, aby se měli kam schovat.
Pohybují se skákavým pohybem po zadních končetinách a za pomoci mohutného ocasu, který používají jako kormidlo. Nedokáží klasicky chodit, protože nemohou ovládat končetiny každou zvlášť. Proto pouze skáčou či poskakují. Nedokáží také couvat, mohou se jedině otočit. Klokan musí žít minimálně v páru, nejsou samotáři a potřebují společnost. Jsou sice plaché povahy, ale na člověka si zvyknou a chovají se přátelsky. Někteří se naučí nechat se krmit z ruky i pomazlit. Pokud je klokánek z nějakého důvodu ještě člověkem dokrmován z láhve, je větší naděje, že k němu přilne a bude možné ho trochu ochočit. Jsou i případy, že je chován klokan přes léto venku a v zimě žije s rodinou v domě. Pokud je klokan jen jeden, má potřebu vyhledávat další společnost. Jsou-li dva a více, vystačí si sami a i jejich event. ochočení nepůjde nijak snadno. Každý klokan je unikát, a proto je třeba zkoušet, co na něj zabere. Je možné nabídnout úplatek jako piškot nebo kousek suchého pečiva.
Klokan je vačnatec, velkou atrakcí je jeho vak na břiše, ve kterém nosí své mládě. Klokánek se ve vaku dovyvíjí a saje mléko. Začne vystrkovat hlavu zhruba okolo 7 měsíců a v tomto věku také okusí chuť trávy. Klokani jsou ve své australské domovině přemnoženi a označováni zdejšími farmáři za škůdce. Velmi snadno a rychle se množí. Jsou býložraví přežvýkavci, proto se především pasou, ale rádi také okusují listy, kůru stromů a různé výhonky. V zimě je krmíme senem, doplněným o mrkev či jablka. Samozřejmostí je přístup k pitné vodě. Boudu je dobré udělat tak, aby tam nepršelo ani nefoukalo a na podlahu dát jako podestýlku seno či slámu. Výběh je třeba jednou za čas uklidit od bobků a zbytků potravy.